Lacrimosa - 27.9.2012, Praha, Rock Café

Od jejich posledního průletu jsme stačili napočítat deset nových křížků na krku, ale nakonec jsme se přeci jen dočkali. Ve stylu komety, vracející se k Zemi jednou za pár let, prolétli před léty nejprve večerní Vídní, poté ještě krátce zabloudili nad areál jedné moravské likérky, až nakonec dopadli do samého středu matičky Prahy. V klubu Rock Café si kvůli tomu daly sraz asi dvě stovky fanoušků rozličných pohlaví i generací. Všichni chtěli být u toho, až se Tilo a Anne podruhé představí s kapelou Lacrimosa v Praze.

Hubble telescope - amatérská galerie profesionálů 

Lacrimosa - Revolution
(2012 / CD / Hall of Sermon / symphonic metal, gothic)

Sedím tady nad novým albem Lacrimosy a místo ohlašované revoluce mám před očima akorát dlouhou tradici textů, které jsem o této kapele dosud zveřejnil. Dokonce i celý Music:pioneer se zrodil nad původním projektem českých fanouškovských stránek Lacrimosy. Můj první text s klaunem v hlavičce dokonce vznikl už před nějakými desíti lety. Od té doby jsem své osobní preference změnil v opravdu hodně oblastech. Na kole jsem postupně odbočil ze silnic do lesa, psaní povídek jsem vyměnil za troufalé kritiky a co bylo možná nejzásadnější, poznal jsem úplně nové “nejdůležitější dívčí jméno”. Jen ta Lacrimosa pořád zůstávala tak nějak netknutá. Teď se mi ale na stůl dostalo nové album “Revolution” a já mám snad poprvé dojem, že pomalu končí i tradice ze všech nejdelší. Poprvé mám dojem, že Lacrimosa už není pro mě …

Dorota Barová - Křest desky "feat." v Brně

Výjimečná deska si žádá také výjimečný křest a jak během večera poznamenal Přemysl Štěpánek z Indies Scope, “feat.” je možná jedinou deskou svého druhu v Česku, proto není pochyb o tom, že právě ona si výjimečnou oslavu skutečně zasloužila. Najdeme na ní průřez hudební poutí violoncellistky a zpěvačky Doroty Barové, jejíž práci máme nejčastěji spojenou se jménem Tara Fuki. Jak ale deska odhaluje, je toho mnohem víc, co tato milá dáma na české hudební scéně zatím dokázala. Stačí si prohlédnout seznam skladeb a kapel, se kterými byly tyto lahůdky upečeny. Sezvat některé z nich také na křest nové desky se tedy přímo nabízelo. Pozvání Dorky Barové přijali členové kapely Vertigo Quintet, Daniel Šoltis, Marcel Bárta a Rastislav Uhrík, dále baskytarista Janek Jaryn, známá kytarová persona Josef Ostřanský (překřtěný na jméno DJ-Ostřák) a zapomenout nesmíme ani na zpěvačku tisíce výrazů, Lenku Dusilovou. Jestli touto soupiskou nebylo zaděláno na parádní večer, tak už nevím, co by brněnské obecenstvo chtělo …

Hubble telescope - smyčky a smyčce v galerii

DJ Tiësto - Je to o výměně energie

Před nedávnem se v časopisu Reflex objevil rozhovor Pavla Kučery s DJ Tiëstem, uctívanou modlou současné taneční scény. Mimo jiné jsme se v něm dočetli o tom, že byl Tiësto časopisem Mixmag vyhlášen nejlepším dýdžejem všech dob a nenápadně jsme byli upozorněni také na skutečnost, že správný dýdžej pouze nejezdí po klubových pařbách, ale tvoří také vlastní hudbu a věnuje se nějaké té charitě. V podstatě tedy nic moc revolučního. Potom ale přišla otázka na moderní technologie a zazněl také názor, že dnešní dýdžej už vlastně jen mačká tlačítko PLAY, čímž zákonitě trpí celá “žokejská” kultura ...

Dead Can Dance - Anastasis
(2012 / CD / PIAS Recordings / ethereal, ambient, folk)

Lisovaný cukr   |   Vzpomínky mohou vonět, chutnat i znít vaší oblíbenou melodií. Pokud jste to ještě nezažili, nemáte ani tušení, o co přicházíte. Pro někoho je to možná zvláštní představa, ale to ještě neznamená, že musí být nesmyslná. Ještě dnes si například vybavuji chuť jakéhosi podivného lízátka ve tvaru kukuřice, které jsem jako malý zuřivě okusoval při sledování filmu Rambo II. Byl to takový porevoluční “aušus”, v podstatě jen ochucený a slisovaný cukr, ale jeho chuť se ve spojení se zapařenou džunglí a výbušnými šípy zaryla tak hluboko, že jakmile dnes vidím tento film, vzpomenu si i na onu výstřední chuť. Zřejmě by to fungovalo i naopak, ale naštěstí už jsem s podobnou lahůdkou neměl to potěšení se setkat. Chci tím ale říct, že pokud se v jeden okamžik sejde opravdu silná událost a dostatečně výrazný smyslový vjem, mohou splynout v jedinou neprůstřelnou vzpomínku a zůstat v našich “archivech” klidně po zbytek života.

Aplaus: Vítězí bordeláři i milovníci pořádku

Brutal Assault 2012 - Druhá část
Maraton na žhavých uhlících

Fuck   |   Hudební maraton na metalovém festivalu, to je kapitola sama pro sebe. Ani letošní vydání Brutal Assaultu nebylo výjimkou a rychle mi tak připomenulo, na co že vlastně při všech těch odpočinkových zónách, čajovnách a pravidelně uklízených záchodcích šetřím síly. Delší pobyt pod pódiem pevnosti Josefov totiž dokáže být někdy celkem ubíjející.  Všechny možné důvody od průjmu až po vytrvalý déšť jsem postupně zúžil na dva zásadní. Především je rok od roku těžší najít dostatek originálních kapel, které by svou originalitu dokázaly prodat také na festivalu. Obhajujte si své oblíbence jak chcete, ale reálný obrázek byl někdy tristní. Na prstech jedné ruky bych spočítal kapely, které si během komunikace například vystačily beze slova “fuck”. Evidentně už se tedy neopisuje pouze z notových zápisů, ale při množství kapel, rodících se v posledních letech, už došlo také na unifikaci proslovů, žádostí o odezvu publika a samozřejmě i pohybu po pódiu.

Hubble telescope - festivalová galerie

Brutal Assalut 2012 - Část první

Konec světa?   |   Někteří lidé věří, že je rok 2012 naším posledním. Já osobně mám v tomto ohledu spaní klidné a ani stavební spoření jsem si zatím nevybral, ale když se teď s odstupem dívám na průběh letošní festivalové sezóny, musím přiznat, že tak úplně “podle plánu” události rozhodně neběží. Zatímco středním proudem nesené festivaly unášejí spíše vichry a jiné katastrofy, mnohem extrémněji laděné akce zatím probíhají v naprostém klidu a míru.

Hubble telescope - festivalová galerie

Beseda u bigbítu 2012
Fotoreport z 20. ročníku

Druhý den již dvacátého vydání festivalu Beseda u bigbítu sliboval pořádné horko. Na festival jsem proto odjížděl s lehkou obavou, že ho proležím někde pod stromem, ať už se kolem mě bude dít cokoliv. Počasí, které se nedalo popsat  jinak než "hic jako kráva", nakonec opravdu připékalo celý den, ale díky velkému množství stromů a slušné zásobě piva byla atmosféra vskutku svěží...

Hubble telescope - besední galerie

Marduk - Serpent Sermon
(2012 / CD / Century Media Records / black metal)

Paradox   |   Víte, co je to absolutní paradox? Třeba když komunistický režim Běloruska zakáže vystoupení kapely kvůli údajným urážkám křesťanských hodnot. Zástupy obětí komunismu se v ten okamžik obrátí v hrobě a zůstanou ležet prostředníkem vzhůru. To vše za mohutného řinčení černého tanku jménem Marduk. Právě lomoz jeho železných pásů zavdal příčinu k tomuto pozoruhodnému politickému činu, jehož účinkem byl zrušen nedávný koncert kapely Marduk na území Běloruska. Při poslechu jejich novinky “Serpent Sermon” začínám pomalu chápat, čeho se místní politická moc tolik bála ...