|
Rara Avis, Apatheia – 6.3.2010, Metro, Brno  V době, kdy jsme vpadli do brněnského Metra, probíhalo už „akustické“ vystoupení Jirky Kučerovského z Animé. Čekal jsem sice trochu jiné vystoupení, ale jako rozjezd fungoval jeho set nakonec ideálně. Osazenstvo se teprve scházelo, usazovalo, pomalu objednávalo pití a jeho kytarová kouzla tak byla ideálním nevtíravým doprovodem. Atmosféra se pod jeho skladbami začínala pomalu formovat a my objednávali další pivo.
 Lehce emotivní galerka!
Apatheia představuje podle stoické filosofie stav mysli, ve kterém se člověk oprostí od reakcí na emoční vzruchy svého okolí. Je to tak? Tak já jsem se oprostil a tuhle „ostrovně rockovou“ partu jsem srdcem úplně minul. Jejich skladby možná měly něco do sebe a kluci je taky energicky odehráli, ale stejně to nebylo ono. Hlavní problém s touto muzikou tkví v její mizivé originalitě. Jako „nefanoušek“ tohoto stylu jsem prostě nebyl osloven ničím, co by kapelu jasně identifikovalo a na co bych jen tak nezapomněl. Jinými slovy to bylo takové vlažné zahřívání ...
"Emotivní a prožitý Danielův výkon za mikrofonem nemusí imponovat každému." Na druhou stranu, možná i díky předchozí kapele jsem si pořádně uvědomil, jak výrazný je náskok Rara Avis před konkurencí. Od první skladby bylo jasné, že jsme postoupili do vyšší ligy a nebýt zbytečně zkaženého zvuku, mohli jsme klidně bušit i na dveře ligy nejvyšší. Byl to ale  právě onen neskutečně „vazbící“ a kvílející zvuk, který nás během setu několikrát nekompromisně usadil zpět na židli klubových rozjezdů. Nehledě na technické rozpaky však Rara zvládli svůj set po muzikantské stránce parádně. Emotivní a na první pohled „prožitý“ Danielův výkon za mikrofonem sice nemusí imponovat každému, ale jeho kvalitu jednoduše nejde ignorovat. Také díky sympatickému projevu druhé kytary a hlavně výkonu bicích strhával celý set od první chvíle a já jsem tak mohl znovu objevit kapelu Rara Avis. Poprvé, když jsem si „Portrait“ přehrál doma a podruhé, když jsem skladby z této desky slyšel naživo.
"Každý, kdo nedorazil, může jen tiše závidět! Jednou si to povíme..." Dlouho jsem nevěřil, že se naposlouchané skladby podaří odehrát a odzpívat tak kvalitně, ale je to tak, tihle kluci nás nešidí studiovými efekty, oni fakt umějí a to zatraceně hodně. Rara navíc překvapili také živým nasazením syntezátorů. Asi jsem čekal spíše pokyn pro zvukaře, aby tam hodil „cédo“, ale zase jsem byl mimo. Jak Daniel, tak Tom své elektro-hračky obsluhovali sami a poctivě tak odpracovali celý koncert jako skutečně živá kapela. Dohromady to vypadá asi takto: sympatický projev na pódiu, opravdový muzikantský um, skvělý hudební materiál a dosti požvýkaný zvuk. Koncert Rara Avis byl fakt energický, chytlavý a odehraný s chutí. Důkazem budiž nutkání, pustit si „The Portrait“ hned další ráno hezky znovu. Škoda jen té sobotní chabé návštěvy v Metru. Ale každý, kdo nedorazil, může jen tiše závidět. My jsme totiž možná viděli vycházející hvězdu mnohem dříve než oni.
Lehce emotivní galerie - Hubble telescope! Music:pioneer
Související / Related Items
|
