|
Crashpoint - Millions of Figurines (2008 / CD / Crystal Productions / nu-metal, hc, alternative metal)  Velice zajímavá česká kapela Crashpoint má na sondě Music:pioneer sice premiéru, ale to vůbec neznamená, že se s ní posádka setkává poprvé. V hledáčku ji máme už od její minulé desky „Acid Vitamin“ z roku 2005. Už na ní se totiž ukázalo, jak výrazným zjevením na naší scéně Crashpoint vlastně jsou. Nemusíte právě milovat nu-metal, abyste dokázali jejich talent ocenit. A co je nejdůležitější, také novinka nabízí mnohem víc, než by člověk za módním pojmem nu-metal mohl očekávat.
Pokud bych trochu přetočil informace z úvodu, napsal bych toto: také nu-metal se dá hrát hlavou! A přesně o tom je hudba Crashpoint. Jednou je říznutá drtivým hard-coreovým výpadem, jindy je uhlazená skvělými odlehčenými pasážemi, ve kterých kouzlí hbitá baskytara, akustické struny a tradičně chytré samply, vnášející do hudby Crashpoint zdravý nádech namachrovanosti a moderních póz. V jádru je to ale stále velice kvalitní hudba opírající se od začátku o dospělý songwriting spojující a dokonale využívající všechny strunné nástroje a samozřejmě i variabilní hlas Hanziho. V tomto směru najde kapela v Česku konkurenci jen těžko. V některých polohách se pomalu přibližuje k Dark Gamballe (nebo se spíše blíží Dark Gamballe ke Crashpoint), ale jinak je její tvář originální a dostatečně výrazná, aby obstála nejen doma. Oproti minulé desce trochu ubylo experimentů se samply, ale obecný směr zůstal naštěstí zachován. Všechny postupy jsou ale výrazně bohatší a zaplňují tím bezpečně mezerku vzniklou po elektronickém pioneerství. Celek tak působí dotaženěji a mnohem přesvědčivější je také znepokojivá atmosféra, kterou jsme u Crashpoint v náznacích pozorovali už na minulé desce. Stejně jako minule i tentokrát nacházím nejsilnější chvíle především v silových polohách Crashpoint a momentech, kdy se do útoku pustí celá sestava. Fantastický úvod obstarává valivá koncertní jistota „Spun“. Poprvé odváže pověstné Hanziho kreace a rozhoupe naše hlavy ve smrtícím tanci. Jen o něco méně strhující je už známá skladba „Enigma“. Další žně se vracejí s pátou skladbou „Fly hunter“ a jejím duetem Hanzi soft vs. Hanzi hard. Nádherně drnčí také baskytara v objetí kousavých kytar a nenápadných kláves. Ty se rozhodly pouze udržovat napínavou atmosféru a jinak se pod nohy nijak zbytečně nepletou. Osobně se ale nejhlouběji klaním před kouskem „In Penumbra“. Skvělou atmosféru stříhají pestré kytarové hrátky a opravdu hutné pasáže ze skladby vystupují jako ostré trny z krásné růže. To je ten nejlepší způsob, jak prezentovat nasrané pózy. Fantazie! Další klasický kousek „Singularis“ připomíná nejlepší okamžiky desky minulé. Doma je to jen hodně dobré, ale na koncertu to bude šílenství od první do poslední řady!!! Opět patří kompliment všem, ale Hanzi zaslouží dva. S koncem desky se navíc stahuje smyčka kolem krku, posiluje mrazivě žhavá atmosféra a znovu se objevuje elektronika. Crashpoint prostě umějí věci skvěle načasovat. Po dramatickém intermezzu („Analog Dream“), plném skvělých samplů, přichází neméně temná skladba „Digital Jezus“ a hned po ní ještě uspávací rozloučení „Macabre“. Možná že poslední jmenované už trochu dochází šťáva, ale vše, co jí předchází je opět podařené. Pozitivní je také výdrž desky. Pomalu se do ní leze, ale když už jste uvnitř, vydržíte tam fakt dlouho. Stále je co objevovat a silné okamžiky desky se během jednotlivých poslechů přirozeně posouvají hned po několika skladbách. Příjemným bonusem je také skvěle vyvážený zvuk, který vás nechá soustředit se na to podstatné. Tedy na okamžiky, kdy začít ohýbat páteř a nechat létat vlasy vzduchem! Crashpoint připravili další desku, kterou se fakt vyplatí mít doma! Good job. Crashpoint - official Crashpoint - bandzone Music:pioneer
Související / Related Items
|
